XVI. Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá

František Gellner

Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá v mé duši smutek s chladným podzimem. Nevím přec, proč bych litovat měl léta, jež nezažehlo ohně v srdci mém. Večerní mlha lehla na dláždění. A připadá mi všecko jako sen, ty hlasy, jejichž zvuk mi známý není, ty cizí tváře v záři svítilen. A cítím, kterak zvolna v duši moji nového cosi teskně vstoupilo jak vzpomínka, jež přesnosti se bojí, vzpomínka na něco, co nebylo: Na něžná slova, kterých neslyšel jsem, na teplo krbu, jež mne nehřálo, na všechno, o čem snad kdys přemýšlel jsem, co se však nikdy skutkem nestalo. Na souzvuk srdcí, jenž mne nedojímal, na věrných rukou vřelé soužití, na duše klid, který mne neobjímal, a po kterém jsem přestal toužiti. Na krásu jara, kterou nepoznal jsem, na jeho snů a touhy sladký hlas, na mladé dívky, kterým nelíbal jsem v záchvatech něhy dlouhý, měkký vlas.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

565. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ADDIO. (Vladimír Frída)
  2. ZÁHADY. (František Kvapil)
  3. Z jara. (Růžena Jesenská)
  4. II. Ó nikdo nezná srdce mé ladit’ (Josef Kalus)
  5. PODZIM. (Antonín Sova)
  6. Marie. (Alois Škampa)
  7. None (Karel Babánek)
  8. Podzim. (Boleslav L. Černý)
  9. PRO ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)