MY DVA

Rudolf Medek

My dva uprostřed všech těchto zbytečných lidí na sebe hledíme. Osud k nám těžce promluvil... Víc, nežli miluje, nenávidí těch, kdož v napětí lidských sil po velkém volají zaslíbení! Víš, že jen v nesmírných bolestech dosud, v bezměrném utrpení na této hvězdě zádumčivé od věků lidské se rodilo štěstí? Víš, že jsou oči závistivé, jež velkého světla nemohou snésti, velkého jiskření lásky? Víš, že jsme nyní sami a sami? Uprostřed všech těchto zbytečných lidí na sebe hledíme: Květ – zázrak – nebesa otevřená! A já jsem jen muž a ty jsi jen žena, z rmutného moře lidských běd veliká sudba vyvržená na ostrov věčného jara. Jiskra boží, roznícená pravěčnou silou, kdy dala se v let kosmickou pouští, by nyní vzplála na našich rtech! Víš, že už nejsme sami a sami? Pozemské bídy kol povolil kruh, věčnosti dech srdci nám prošel, a víme: je s námi spravedlivý Bůh!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

386. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NECHTĚJ SOUCITU! (Bohuslav Květ)
  2. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)
  3. Pojď vážit lidské štěstí, (Adolf Racek)
  4. Cíl nedosažený. (Ladislav Quis)
  5. NENAŘÍKEJ. (Josef Václav Sládek)
  6. 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím (Jan Kollár)
  7. Věčnosť. (Růžena Jesenská)
  8. LÁSKA. (Antonín Sova)
  9. SLEPCI. (Antonín Macek)
  10. báseň bez názvu (Josef Holý)