ADAGIO.

Otokar Fischer

ADAGIO.
Již bílé dálky splývají s bělostných ledů lemem, dva vodopády zpívají o rozloučení němém, o pohledu, jenž vytušil, že prvý jest i slední, že každá touha, každý cíl se přiblíží a zvšední – – Ach, klesá, klesá ledů lem do dlaní noci bílé, a mezi mnou a letmým snem jsou míle, míle, míle – 7