To nejdůležitější!

Jan Pelíšek

Co hodno v světě milování, co skvostného má pro nás zem, vše jednou v bouři umírání nás opustí, než dohasnem. To pole pilné práci naší, to zemské ovoce všech snah, ty zjevy milých sebe dražší – nám zmizí jako v hlubinách. A co kdy bol neb jásot žití nám v srdci dojmů rozvířil buď v zlých dnů zlobném vlnobití, buď za šťastných a krásných chvil; co nadchlo z umění a vědy a dalo vzlet nad všední shon, to všecko ztichne naposledy, jak zmlklé písně mrtvý tÓn. Než, vše ať jednou na té zemi nám zhasne, ztichne kol a kol, přec nepřestane, neoněmí té jedné touhy svatý bol: Co za hrobem teď na mne čeká? Tma? Světlo? Slast či věčný kvil? Jdu tam, kde blažen cherub kleká? Jsem spásy jist? Je Bůh můj díl? – Jsme živi dosud. – K světla zdroji zve dosud vlídně Kristův hlas. Než dojde k poslednímu boji, Ó vykupujme věrně čas. Ať svět si zoufá neb se rouhá, než zahřmí věčnost: Proč jsi žil? – nám nejpřednější ta buď touha: co činit, abych spasen byl?

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

265. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SRDCE TVÉ... (Antonín Klášterský)
  2. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  3. Lesem. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Hudbě. (Eliška Krásnohorská)
  5. Zvony. (Emanuel z Čenkova)
  6. VII. (Josef Kubelka)
  7. ČIN, JEN ČIN! (Josef Václav Frič)
  8. W. W. Tomkovi ke dni 31. května 1903. (Jaroslav Vrchlický)
  9. XVIII. Už se mi k smrti protiví (František Gellner)
  10. VELKONOCE MÝCH MRTVÝCH (Antonín Sova)