S květy.

František Taufer

Tak někdy pýchou znavené nás ukonejší sen lethargický. A když pak nás vzbudí zas’ slunce zářivé, jsme ještě znavenější a vidíme, že jdeme žitím pokorni a chudi. Milenci nocí jiskřivých a chladných jiter, hvězd kouzlem těšíme svou duši. V bolesti, skryté žárlivě ve hloubi niter, jak němí jdem’ a pro soucitná slova hluši. Ke stéblu stéblo zvolna přikládati, toť práce naše v neúrodných polích. V jho jedno se zvířetem spiati se živly bojujem’ a padáme v těch bojích. A když k nám země krásou jara promluvila, tu čistou její nádheru svým zjevem bojíme se poskvrniti. Zamilováni do svého marného a pokorného díla, chcem’ sebe samy v bílé květy proměniti. kde možno teplo paprsků pít širokými listy, jak rozkoš přijímati ranní rosy něhu a s vůní země smísit dech svůj lehounký a čistý, v přívalu deště tělo svoje vykoupati, ať všechny zvábí motýle a vůní svou je zmámí, do hlubin zrcadla se zticha pousmáti a závodit v své kráse se hvězdami. Pak kdysi, květy bílé v suchém listí zahyneme, až na kraj padne těžká ruka zimy. Nebudem’ myslet’ s úzkostí, zda z jara zas’ se rozvineme. S květy jsme žili, i umírati chceme věrně s nimi.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

408. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDYŽ VEČERY DNŮ MARNÝCH... (Otakar Theer)
  2. BUĎME SILNÝMI. (Josef Lukavský)
  3. Zaslíbený kraj. (František Taufer)
  4. POCHODNĚ. (Josef Lukavský)
  5. HORROR VACUI (Karel Dostál-Lutinov)
  6. VI Toť jednoduché: Spolu půjdeme (Viktor Dyk)
  7. Utišení. (Karel Nejč)
  8. ÚNAVA ÚNOROVÝCH DNŮ. (František Taufer)
  9. VYZVÁNÍ. (František Taufer)
  10. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)