ČLOVĚK, MILENEC ZEMĚ.

František Taufer

Faleš touha rozštěpila bytost mou(Na) na le dvě z nichž kaž so žila(Na) ta jedna na zemi svou fasi prožívala žalostnou(Na) a dru mezi planetami vzdálemi vyklíčila(Na) Dva životy byly a život řád nebyl(Na) Hlubo propast mezi slunci a hvězdami a ze(Na) Co jeden život vytvořil to dru zabil(Na) Znepokoje duše poletovala směry všemi(Na) Člověk milenec ze nevěr se zase navracím(Na) spočívat v jejím ručí chci no dnem(Na) a zraky svoje v tajemství a krásu ú jejích obracím(Na) chci duši naplniti le jejích a zasnít jejím snem(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

615. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠLI SPOLU ŽITÍM. (Josef Svatopluk Machar)
  2. NENAŘÍKEJ. (Josef Václav Sládek)
  3. Hymna lásce. (Augustin Eugen Mužík)
  4. POHŘEBNÍ SBOR (Jan Opolský)
  5. PÍSEŇ. (Bohdan Kaminský)
  6. BEZ KONCE ŽIVOT duch můj tuší plát, (Adolf Racek)
  7. Bůh. (Svatopluk Čech)
  8. Hvězda. (Augustin Eugen Mužík)
  9. XVIII. Když juž hrdý rozum víře (Jaroslav Vrchlický)
  10. Modlitba k Buddhovi. (Jaroslav Vrchlický)