KRÁLOVSTVÍ TICHA.

František Taufer

Čas sochař neviditelný a mlčelivý(J6f) neslyšným krokem kráčí podzemními hlubinami(J7f) krápníků tichým palácem kde nikdo živý(J6f) nenesl srdce hořící ni sen svůj temnotami(J7f) Kamenné květy bez vůně tu rozekvetly(J6f) jež ve slunečních paprscích se nikdy nekoupaly(J7f) Z nich ruce ženiny si věnec neupletly(J6f) v den svatební se roje včelí na nich nekoupaly(J7f) A sloupořadí bělostná jak ze slonové kosti(J7f) se zvedají a klenbu bezehvězdnou podpírají(J7f) Sen záclon tajemných je bez roztouženosti(J6f) neb oči vášní planoucí z nich do tmy nezírají(J7f) Bludiště samot královských se do tmy halí(J6f) ve stuhlých temnotách se náhle do propasti ztrácí(J7f) nad nimi vítr nezpívá ni bouře neburácí(J7f) Stesk ticha velkého zde vanouť neustává(J6f) A slza stalaktitů v chladném bezbolestném pláči(J7f) se zvolna k pádu neslyšnému odpoutává(J6f) jak věčná rosa tajůplnou vegetaci smáčí(J7f) To ticho nesmírné jak hudba spící(J5f) jak dávné odmlčení hlasu který tady zbloudil(J7f) jak přerušená passáže na klávesnici(J6f) jak slovo zapomenuté jež život nevyloudil(J7f) Kdo první ze živých sem v tato místa vkročí(J6f) a zastaví se němý v stínu kamenného lesa(J7f) Zda ten kdo nevěří že pravdou co zde zočí(J6f) a zdá se mu že v hluboký a rozkošný sen klesá(J7f) Zraněná srna která k smrti byla štvána(J6f) v krystalů druzy dopadne a skoná mezi nimi(J7f) V klín květů krváceti bude její rána(J6f) a vápencové útvary se stanou krvavými(J7f) Či vědec jemuž jemný přistroj našel cestu(J6f) sestoupí s chvěním které podobno je pobožnosti(J7f) s níž věřící se béře k posvátnému městu(J6f) sestoupí k hostině jíž duše prahnoucí se hostí(J7f) Či hříšník neklidný zde najde utišení(J6f) v samotě krásy očistné a v odříkání světa(J7f) Dni půjdou kolem nezřeny v zamyšlení(J6f) slujemi krystalnými bloudiť bude duše kletá(J7f) A ticho velké náhle stane se jí hlasem(J6f) jenž v šesti dnech zněl kdysi nesmírnými hlubinami(J7f) hnul vodami a světlem zemi oděl klasem(J6f) a v temných slujích podzemních se zachvěl ozvěnami(J7f)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

186. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MŮRA. (Antonín Sova)
  2. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Chvála selky (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Umění. (František Sís)
  5. BALLADICKÁ BÁSEŇ O MARCELE Z TOHOTO SVĚTA. (Antonín Sova)
  6. KDYŽ MILENCI... (František Rybář)
  7. ALLELUJA, ALLELUJA! (Xaver Dvořák)
  8. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  9. Jdu tmou. (František Sís)
  10. PAŘÍŽ. (Karel Toman)