Poprava v Račicích.

Augusta Vojtěch Nevšímal

Poprava v Račicích.
S těžkým srdcem, s péčí mnohou na lících sešli jsou se města páni v Račicích. Písmo velké od úřadu přišlo sem, s veleslavným c. k. vlády výnosem: „Město vaše historické – bohužel! – cop a frak váš při pokroku zadržel. 67 Staré vady, nečistota, šlendrián hledí, straší doposavád ze všech bran. Protož ráčí navštíviti na jaře město, faru, purkmistra i faráře vládní rada jménem země, zákona a ten všude přísný dohled vykoná!“ – Radní páni hrůzou bledli, chvěli se, jako by už „nos“ tu ležel na míse. V mysli mžikem proletěli města plán, a tu povstal, ostře mluvil konšel Jan: „Já to, milí sousedové, dávno řek’, kolem nás že mají všude jinší věk. Co nám řekne milostivá vláda jen, až přijede na Račice v bílý den? Ode mne až k domku ševce Závory leží bláta věru celé prahory; geolog by skoro nabyl víry té, že jsme lávou Herculanum zalité. Před dvaceti ovšem roky předkové moudře dali usnešení takové: 68 „Dá-li‚Dá-li bůh a všecko bláto zkamení, dá se z něho městu dělat dláždění!“dláždění!’ – Považte však, kdyby mělo náhle shnít, co se pak má s dlážděním a městem dít?“ Konšel sedl, v udivení každý stál, žasnul, trnul, čas však pořád letěl dál. Budoucnost je nade městem truchlivá, – a kdo ví, co ještě osud zakrývá? „Ano,“ řekli, „bláto musí z města pryč, kde však na to, boží rány! vezmem rýč?“ A zas hrozil myšlenek se stavit proud, leč tu jal se konšel jiný ústy hnout: „Žádných rýčů! Spravedlnost odvěká dala nám sem do šatlavy člověka; vraždil, loupil, darebák byl, vězte to, purkmistrovi kamna odnes’ na leto. Co s ním počnem? Nezná dosud ortele, hrachu sněd už tři v žaláři věrtele. Suďme nad ním; smrti hoden dávno jest, čekan se však sbořil, kam ho máme vést?“ 69 Jiskra padla, z jiskry oheň hned se vzňal a na rozích časně z rána ortel stál: „Ohlášení všem, kdo zaplatili daň – a kdo dosud nezaplatil, čísti se to chraň! Z Javorníka Nepomuckých Vavřinec, lotr, vrah a všeho druhu zločinec, podle řádu města Račic ctihodných propadl jest smrti za mnohý svůj hřích. Učiněno magistrátu snešení, aby takto vzal své bídné skončení: byť by nad ním Bůh se musel rozplakat – on nám musí bláto v městě prošlapat!“
Básně v knize Trojlístek:
  1. Světové míry.
  2. Střelec kouzelník.
  3. Autokritika.
  4. Doktor filosofie.
  5. Výsledek nové vědy.
  6. Roma vincit!
  7. Dvojí názor.
  8. Nová pravda.
  9. Nic bát!
  10. Za stádem.
  11. Po kázání.
  12. Původní rozum.
  13. Klášterní vynálezy.
  14. Bůh síly a jeho vdova.
  15. Blíženci.
  16. Materialistům.
  17. Krasocit.
  18. Tři božské cnosti.
  19. Epilog.
  20. Zákon hmoty.
  21. Boháčům.
  22. Polepšení po smrti.
  23. Entreprises des pompes funebres.
  24. Rozdělení práce.
  25. Synovská láska.
  26. Pokrok století.
  27. Theorie spokojenosti.
  28. Lakomec.
  29. Tučné království.
  30. K doplnění sociálního programu.
  31. Pravá doba.
  32. Naše hrdinství.
  33. „Lýromilu Harfovi“.
  34. Básník pro výkladní skříně.
  35. Nadšení dle módy.
  36. Velká ztráta.
  37. Idealistům.
  38. Lacinému kritiku.
  39. Literární korovci.
  40. Náš politický humor.
  41. Smrt národní písně.
  42. Lucus a non lucendo.
  43. Naše Museum.
  44. Národnímu divadlu.
  45. Naše budoucnost – v kapsách.
  46. Národní cnost.
  47. Pro strach pp. nakladatelů.
  48. Přání žurnalistů.
  49. Professor esthetiky.
  50. Jindy a nyní.
  51. Darwinismus v poesii.
  52. Hlupcovo leknutí.
  53. Genius Němce Wachsmanna.
  54. Svornost národa.
  55. Souchotiny.
  56. Prosba k sv. Václavu.
  57. Poslání polárním plavcům Weyprechtovi a Payerovi.
  58. Kde že je roztržka?
  59. „Až do těch hrdel a statků!“
  60. Panská přízeň.
  61. „Za podmínkou“.
  62. Scylla a Charybdis.
  63. Láska za hrobem.
  64. Náš Šimon Lomnický.
  65. Kamennému mostu v Praze.
  66. Nejlepší politika.
  67. Definice naší bídy.
  68. Našim „emancipovaným“.
  69. Příčina věrnosti.
  70. Stará panna.
  71. Pobožná.
  72. Příčina pohostinství.
  73. Útěcha.
  74. Moderní otázka ve společnosti.
  75. Babiččina víra v stěhování duší.
  76. Pro vinici Páně.
  77. Nové pokolení.
  78. Závěť ostrostřelců.
  79. Jednateli s copem.
  80. Adresa důvěry.
  81. Sněmovní mluvka.
  82. Lehká živnost.
  83. Na Františkánském náměstí.
  84. Pivoda v nebi.
  85. „Finančníku“ českého národa.
  86. Zakopaná hřivna.
  87. Confiteor „liberálního“ politika.
  88. Nešťastný výklad.
  89. Marnivým předkům.
  90. Vděčné dítky štědrému otci.
  91. Nad hrobem bohatých tet.
  92. Eskamotéru.
  93. Hrnčíři.
  94. Řezníkovi.
  95. Tkalci.
  96. „Modrokrevnému“ baronu.
  97. Knížeti na hrob.
  98. Nepravému demokratu.
  99. Samovládce.
  100. Nad Františkem Šimáčkem.
  101. Jezuitu.
  102. Hvězdáři.
  103. Básníku.
  104. Redaktoru.
  105. Vítězslavu Hálkovi.
  106. Velké myšlence.
  107. Na humor.
  108. Humorista.
  109. Na pomoc!
  110. O prvním květu růžovém.
  111. Vášnivá láska.
  112. Opuštěná.
  113. Slečny Aurory Pothwászeky (Barbory Podvazkovy) cesta ku slávě.
  114. Vše jen ku chvále Masopusta krále!
  115. Za živa pohřbení.
  116. Světoví odsouzenci.
  117. Nebezpečná krajina.
  118. Kouzla a čáry.
  119. Radotínská elegie.
  120. Quartální píseň pražských nájemníků.
  121. Petice pražské omladiny r. 1874 za zřízení parku.
  122. Poprava v Račicích.
  123. Jarní píseň Pražanů.
  124. Blatenský dekret.
  125. Moudré předsevzetí.
  126. Pohřeb slavného diplomata.
  127. Píseň o pruské svobodě
  128. Ministerská žalosť.
  129. Ptačí vtip.
  130. Procházka pražským okolím.
  131. Vyhlídka na dobré živobytí.
  132. Smrt knížecí stodoly v Kaňkově.
  133. Parodie „Večerních písní“ Vítězslava Hálka.
  134. Pilný ptáček.
  135. Nejnovější hejtmanská.
  136. Sucho.
  137. Malá a velká svoboda.
  138. Hrdina hejtman.
  139. Ten český sněm.
  140. Všeho zdar.
  141. Laciný rok.
  142. Proroctví.
  143. Výprava na Kolín.
  144. Židovská.
  145. Útrpný kardinál.
  146. Beustův stesk.
  147. Nejšťastnější panovník.
  148. Popěvek ministra války.
  149. Vojenská.
  150. Chlapík z Polské.
  151. Jisté znamení.
  152. Věrohodná autorita.
  153. Pečený baron.
  154. Poštovní.
  155. Ministerská v Řecku.
  156. Z knihy moudrosti.
  157. Finanční.
  158. Turecká.
  159. Byrokratická.
  160. Osvobozený Jerusalem.
  161. EPILOG.