V pokojíku malá návštěva.

Hermor Lilia

hloubce jinochově, jež se tměla žalně. Kdo to hledí na mne? Jaká mladičká a mírná síla? Co bys mohla říci mi, příliš jasná, milá, radostná? Tajně zírala svým vnitřním pohledem v černé, hluché pleso uvnitř mne; i v mlčení, jež nad ním zmrtvělo. – A při odchodu zvedl se k mým očím velký, jasný zrak. Hlubiny azurové záře! Za nimiž bydlí bytost nově stvořená, dosud neurčitá, jejíž obrysy, v šeru kreslené mhou světelnou, rýsují jen matně její vznešenost. Tak prostřed přeludného světa se zjevila mi pravda tvého jsoucna.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

175. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHYB NĚMÝCH ÚST. (Otokar Březina)
  2. Prostomilé byly židle (Hermor Lilia)
  3. SLZA (Arnošt Procházka)
  4. HROBOVÁ SVĚTLA. (František Serafínský Procházka)
  5. PÍSEŇ O VĚRNÝCH PRŮVODCÍCH (Antonín Sova)
  6. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  7. HVĚZDY (Rudolf Medek)
  8. NOC VE ŽNÍCH. (Antonín Sova)
  9. Kořist vášní. (František Sís)
  10. Výkřik ze tmy. (Milan Fučík)