Prostomilé byly židle

Hermor Lilia

když vešla; životem zjasnil se prostor; vzduch dívčí zavanul jak pro mne. Přejemně hovořící hlas se trochu styděl za pleť v střevíčkách. Či zvonivé vlnky tak jsou odstíněny bohatým teplem srdce sevřeného něhou, až tlumí se někdy a zdá se, že chvatně stydlavostí jihnou? Jasnomodrá duše září, slní vítězně z hloubi očí světlem mladistvým; ať jest i v stáří čirá, azurná. Byl to večer myrty; v pozdním polosvitu zasadila chmurné listy panen, nevinnou hlínu hnětouc prsty šťastnými. Proč smutný chlad mne projal náhle? Nyní tížeji jsem umlkl, jak soumrak, jenž rychle roztavil už věci jizby. Ztemněla i ona, temný, teplý sen, tak skutečný v unikání vteřin pozemských, hustě zastavil se celý života let. Šlechetnou temnotou mi byla podávajíc bělavou skvrnu měkké, hebké síly, tu stiskla loučící se ruka má, jak v krátkém zašílení svém by chtěla říci slovo bytostné.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

512. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. V pokojíku malá návštěva. (Hermor Lilia)
  3. TO BYLA TENKRÁT DIVNÁ NÁLADA! (Ladislav Linhart)
  4. HVĚZDY (Rudolf Medek)
  5. PÍSEŇ O VĚRNÝCH PRŮVODCÍCH (Antonín Sova)
  6. Rukojmí (Rudolf Medek)
  7. Návštěva. (Otokar Březina)
  8. NOC U DĚŤÁTKA (Jan Opolský)
  9. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  10. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)