kde mluvu mají staré kameny(Na)
v tu jíž jsem léta chodil v spánku svém(Na)
V úzké chodbičce tam proti sobě(Na)
jsme stáli zas a pozdní večer letní(Na)
nás tavil šerem svým že matná tvář(Na)
žila jak jasný za závojem sen(Na)
a drahé tělo v temný neútvar(Na)
se rozplynulo pohyb ruky byl(Na)
jen zabloudilý přelet bělavý(Na)
V tu chvíli blaží sobě vmýšleti(Na)
že v temné svého tvaru mrákavě(Na)
zbavené obrysů a podstaty(Na)
nic nejsi víc než sladký moudrý duch(Na)
a svěží srdce teple tepoucí(Na)
I mne už setřel soumrak zahoustlý(Na)
a trudné hmotnosti mne pozbavil(Na)
Tak tu jsme byli bytost jen a bytost(Na)
A dlouho stáli živý stín a stín(Na)
než podána je ruka loučení(Na)
Před tolika zaraženými léty(Na)
tu vedle v jizbě dosud nezměněné(Na)
chvíle byla u dobrého stolu(Na)
kdy se těžké tmělo mlčení(Na)
a hustě zastavil se všechen čas(Na)
I dnes je chvíle jaká v srdci zbývá(Na)
jak drahá jízva věčně tesknící(Na)
Ale praví Setkání vás dvou(Na)
na léto zemi nebylo tak krátké(Na)
jak chtělo mníti rozbolněné mládí(Na)
Dlouhá léta šuměla a táhla(Na)
dlouhý marný bezvýznamný vítr(Na)
Ale přec jen přišel někdy zas(Na)
znovu vzkříšen večer ztracený(Na)
a ono setkání dvou tichých rukou(Na)
Na chmurných bezúčelných pláních země(Na)
přec na dlouhou jste setkali se chvíli(Na)
Milá duše Budeme li jednou(Na)
plameny zářivými v hrozném světle(Na)
na ni vzpomeň vzpomeň v zásvětí(Na)
Však budeme li jenom prach(Na)
a naše zašlá jména pouhý stín(Na)
a řádka písně zetlí nikým nečtená(Na)
přec nezmarna je aspoň skutečnost(Na)
že přece jednou býval na zemi(Na)
ten oblak citu teplo hluboké(Na)
jenž dlouho ještě vzduchem duchovním(Na)
vlát bude bez pána a cíle bloudící(Na)
všem neznámý a dávný závan(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
525. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
TANEC NA HORÁCH.
(František Taufer)
-
PANDÉMONIUM
(Rudolf Medek)
-
POHYB NĚMÝCH ÚST.
(Otokar Březina)
-
SLZA
(Arnošt Procházka)
-
Tichá bolest.
(Otokar Březina)
-
Vzpomínka z Lublaně.
(Bohdan Kaminský)
-
MASKA MRTVÉ MLUVÍ
(Otokar Fischer)
-
Chorál mrtvých.
(Jiří Karásek)
-
VÝKŘIK.
(Karel Boromejský Hájek)
-
XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí?
(František Leubner)