Vzpomínka z Lublaně.

Bohdan Kaminský

Z Lublaně bílé, kde pod námi se chvěla země, si vzpomínám jedné chvíle, kdy temně to zahučelo pod námi a zem se třásla pod nohou. V úzkosti, která omámí, Lublaní šel ubohou, kde v základech se zachvívaly domy a muži trnuli a naříkaly ženy, a zoufalý a vyděšený lid rukama jen lomí a naříká a kvílí. A v příští chvíli zas nový hukot táhlý a nový náraz pod zemí, že noha vrávorá a stane a člověk, jejž strach pojal náhlý, jsa roveň zvěři štvané, tu hrůzou oněmí. A pod zemí bouř nová ozve se a při tom novém otřese vše v zmatku prchá kolem puklých zdí, – ó běda, kdo se opozdí! To byla chvíle zoufalá a hrozná, kdy strach vše chvátí, kdy nevěda, co příští chvíle ti, se chvěješ hrůzou a kdy člověk pozná, jak zoufale je malý oproti moci oné strašlivé, jež z dálky bouří temně a s hukotem se blíž a blíže valí a otřásá teď útrobami země, jak druhdy v Ninive. k svému srdci sáh a řekl jsem si v této chvíli bědné, že jako v země útrobách, i v lidské duši spí bouře krutá, již kdo sotva tuší, než jednou zalomcuje nitrem tvým, než bolest srdce vyvře zoufalstvím... Spí utajena třeba dlouhá léta, že o sotva víme. Tam třeba roky dříme a najednou v chvíli jedné se zvedne, když člověk ani netuší, a jako bouře zaburácí do duší všech, kdo v chvíli zoufalství jsou sami. A bouře chvěje srdce hlubinami, že po míru je veta, a co jsi léta stavěl, rázem smetá a rázem přehluší tvůj výkřik zoufalý... A co jsi chtěl, tvé sny i tvoji práci, vše rázem rozvalí, vše najednou ti kácí, i duše mír, ten vytoužený léty, i všecky naděje i celý život kletý. Tak v hlubinách se bolest zachvěje a ze všeho tu pro památku chudou jen trosky sotva zbudou...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1097. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Návrat (Rudolf Medek)
  2. JÁ BÍLOU CESTOU ŠEL... (Karel Babánek)
  3. RUCE. (Karel Boromejský Hájek)
  4. Obět (Xaver Dvořák)
  5. NOVÉ VÝPRAVY. (Antonín Sova)
  6. PŘÍCHOD PROROKŮ. (Antonín Sova)
  7. Vzpomínka v den šerý (Stanislav Kostka Neumann)
  8. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  9. Ve skalní sluji. (František Taufer)
  10. TVÁŘÍ V TVÁŘ (Josef Holý)