MĚSTYS.

Hermor Lilia

Náměstíčko nízké dlouho na prázdné kamení se dívá a mile netečné se dívá za osamělým krokem jediným. Vzbudí se náhle světlá zasněnost slunce, čerň stínů zplodí, jejich břitké obrysy dumají chvíli na vápenném jasu zdí; však brzo tají, pohynou; své jednotvárné dějiny dva stromky vytvářejí stálým, snovým střídáním světelných i stinných vln svých listových. V tom dlouhém, tichém slunce dýchání jenom velmi zvolna stárnou všechna srdce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1113. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TANEC NA HORÁCH. (František Taufer)
  2. PŘÍZRAK (Božena Benešová)
  3. VEČER (Viktor Dyk)
  4. V BOUŘI. (Josef Lukavský)
  5. KRÁLOVSTVÍ TICHA. (František Taufer)
  6. PROMĚNY (Antonín Sova)
  7. Ať rostou temnoty, zhasněte svíce, (Xaver Dvořák)
  8. LOGGIE V LIBOSADĚ. (Irma Geisslová)
  9. Zpěv jitřní (Rudolf Medek)
  10. SLEPEC. (Karel Babánek)