POLEDNE RÁJE

Otakar Theer

Stál v stínu, o strom podepřen; i byla polední chvíle. Z pod větví k slunci vyhléd’: lvu se podobalo, a hřívu těžké chundelily blesky. Sám včera zrodil se; dnes, z jeho boku, žena. A srdce, jak černá prsť, v níž nezabral pluh dosud, se třáslo: žízní po rose a hladem po semeni. Co bylo, neznal; neznal ni, co bude, ni zla, ni dobra. Jen – na své pleti – sladkou koupel stínu, sta, statisíce hlasů zvířat vůkol a statisíce vůní. Šla boží chvíle polednem ráje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

402. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pluh. (Antonín Klášterský)
  2. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  3. Červen. (Adolf Heyduk)
  4. Sám a sám. (Rudolf Bort)
  5. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Ve žních. (Ferdinand Tomek)
  7. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  8. MODLITBA V ČERVENCI. (František Taufer)
  9. III. Já prosím. (Jan Vřesnický)
  10. Jarní sen. (A. K. Lešan)