DĚVČÁTKO našlo potkana

Jaroslav Durych

DĚVČÁTKO našlo potkana DĚVČÁTKO našlo potkana
za stodolou, srst byla z něho zedrána a dítě se ho ujalo, do rukou vzalo, zpívalo: hajej, hajej, hou, hou!
Děvčátku oči zářily nad zdechlinou, blažeností se třpytily a jako úsměv v samotách stříbrné písně hlas se táh’: hajej, hajej, hou, hou! Potkane, scíplý potkane, ty’s už jen hnůj, mor jenom z tebe povstanepovstane, a přece kdybych světem vlád’, do srdce by mi smutek pad’ pro divný osud tvůj! 9