LETNÍ DEN.
Hoj, to je den!
Na všech ploškách svých je krásně vybroušen,
že jako zlatý obláček, jenž nic už neváží,
tvoje srdce zmámené až k nebi odráží.
Hoj, to je den!
Jako by byl z plástve medu celý vykrojen!
Vzduch je čerstvě nadojen, a letní pohoda
na jazyku sládne ti jak rozmačkaná jahoda.
Hoj, to je den!
Jako bys byl znenadání do naha vysvlečen,
proměnil ses v mladém ránu v zápasníka muže,
jemuž sype červenec na tělo růže, růže...
Hoj, to je den!
To jistě jeho cípy drží tisíc mladých žen,
a proto je tak průhledný, a proto každá chvíle
přetančí tak lehounce a střevíčky má bílé.
5
Hoj, to je den!
Od východu k západu je krásně rozprostřen,
slunce nad ním opsalo svůj velký, zlatý kruh,
a každý stojí uprostřed, každý je mladý bůh.
6