LETNÍ DEN.

Miroslav Rutte

LETNÍ DEN.
Hoj, to je den! Na všech ploškách svých je krásně vybroušen, že jako zlatý obláček, jenž nic už neváží, tvoje srdce zmámené až k nebi odráží. Hoj, to je den! Jako by byl z plástve medu celý vykrojen! Vzduch je čerstvě nadojen, a letní pohoda na jazyku sládne ti jak rozmačkaná jahoda. Hoj, to je den! Jako bys byl znenadání do naha vysvlečen, proměnil ses v mladém ránu v zápasníka muže, jemuž sype červenec na tělo růže, růže... Hoj, to je den! To jistě jeho cípy drží tisíc mladých žen, a proto je tak průhledný, a proto každá chvíle přetančí tak lehounce a střevíčky má bílé. 5 Hoj, to je den! Od východu k západu je krásně rozprostřen, slunce nad ním opsalo svůj velký, zlatý kruh, a každý stojí uprostřed, každý je mladý bůh. 6