ZA MARIÍ HÜBNEROVOU

Otokar Fischer

Žila tak tvrdě, dýchala tak jemně, hloubek v ní byla prasíla, planula zevnitř jak ta matka země, ona, jež matkou nebyla. Vzpurné a nízké, zlé i ušlapané v tvořící vášni tiskla na svou hruď, své rozmávnutí a své požehnané jim slovo vnucujíc: „Z mé krve buď!“ Mateřství řeč tak čirá se z ní drala jak ručej s hor, jak pramen ze skály, a všichni my, jimž umění své dala, siroty po ní zůstali.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

712. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA O ČTYŘECH HLASECH. (Vladimír Frída)
  2. O kráso lásky, z tebe život plyne, (Adolf Racek)
  3. Matkám básníků. (Augustin Eugen Mužík)
  4. None (Josef Holý)
  5. Pygmalion. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Z VĚCNOSTI VZEŠEL JSEM... (Zikmund Winter)
  7. Jest BOLEST jen, ta porodila svět, (Adolf Racek)
  8. II Zaťaté pěstě k nebesům. Pláče a nářky. Zvony na poplach znící. (Stanislav Kostka Neumann)
  9. POHÁDKA O VĚČNÉ TOUZE (Antonín Klášterský)
  10. Práci. (František Cajthaml-Liberté)