II Zaťaté pěstě k nebesům. Pláče a nářky. Zvony na poplach znící.

Stanislav Kostka Neumann

Zaťaté pěstě k nebesům. Pláče a nářky. Zvony na poplach znící. Střeštěné matky s kojenci u prsů. Požáru krvavý pruh... Vznešená božská příroda! Směšno! Šílený ironist moh’ to jen říci. Každá vteřina s důkazem chvátá... Kde že v ní bůh? Urputný despot snad – my tu s ním v boji – despota s falešnou lící... Či jen tyran je vznešeným? A juž tak povadl, uslábl lidský duch? Však jsou ještě šiky na hradbách kultury a mozky myšlénkou hřmící! A ještě dost odvahy k leptavé práci v železných zákonů kruh! Byť slupka pozemská kypěla v záchvatech vzteku a vzdoru, byť mračiska hrady své nítila a na pláních tekl puch moru, květ luhů macešských rosteme, rosteme přece! Příroda skety stvořila, my chceme bohy z nich mít a za svými slunci pyšnými ve bílém nadšení jít a, stanem-li někdy, tož volni jen ve světla mohutné řece...!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

814. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. FAUST, DON JUAN A SVĚTEC. (Antonín Sova)
  3. MADONNA S TŘEŠNĚMI. (František Kyselý)
  4. BEZ PAPRSKU (Jaroslav Vrchlický)
  5. Matkám básníků. (Augustin Eugen Mužík)
  6. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  7. STVOŘENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. POHŘEBNÍ SBOR (Jan Opolský)
  9. ZA MARIÍ HÜBNEROVOU (Otokar Fischer)
  10. Základem ROZKOŠ, s ní by vesmír zhas’, (Adolf Racek)