Konec.

Adolf Brabec

Po dlou řa let v kraj rod vrátila se(J6f) Šat kmital se tím šerem jar noci(J6f) jak čitkou to znělo v jasném zvo hlase(J6f) když šinou šla nerozhodna bez pomoci(J6f) Kraj zvolna unal je ře žhavoru(J6f) část nebe koupala a zlatou kryla třís(J6f) jak krásnou se zdála dneska víska chu(J6f) jak div bylo při zvucích známých pís(J6f) zas zvolna zavzdychal a hvizdot krajem projel(J6f) a ny zelemi uněl pak klid(J6f) jak žár světluška než zraku v dálku ujel(J6f) Ach život minulost a netušila sama(J6f) že přijdou pojednou ty vyčíta hlasy(J6f) že zje příšer se ce ži drama(J6f) že so vzpomene kde on je dneska asi(J6f) On on jenž byl nade všecko dražší v svě(J6f) a jemuž prv lásku dala v uponku(J6f) O jak div bylo při jed (J6f) že div se neohlédla nevykřikla Hynku(J6f) To kaž místo zla dra domoviny(J6f) k ní volalo když zřela prv zná tváře(J6f) jen život je byl dnes ji ji(J5f) vše kouzlem změnilo se v city samoře(J6f) Šla lou šinou a oboru zas zřela(J6f) kol spí ves jak ma ptáče pod křídloma(J6f) a stranou rybník na němž loď se chvěla(J6f) Vše zná bylo že zavzdychla Jsem doma(J6f) Již prv hvězda anděl nadoblačných svě(J6f) na nebi kmitla se nad vískou rovným směrem(J6f) a ni vdechnula těch šeříkových kvě(J6f) jež vždy tak da la když šla podvečerem(J6f) Můj bože jak to kle dnes smut zvo(J6f) si šeptala když vršek cestu še klenul(J6f) co dra hoch však co mu dnes je po (J6f) v obje as ženy dra zapomenul(J6f) oko zvlhlo dodnes hlubo a jas(J6f) v něm mlá spalo ješ s pohádkama(J5f) byť cestou hříchu šla již zvolila si sama(J6f) A krása dosud tajila se v ble tváři(J6f) když zhrdla cnos přec jen byla čis(J6f) Vždyť lehce se tak city a vše zakramaří(J6f) a lehčeji se spěchá do huby jis(J6f) Do aleje když lipo se začela(J6f) svou starou tetu potkala Jak změnila se(J6f) Ach Mařko tys to s údivem k ní smut la(J6f) Po tech dlouhých poznala ji jen po hlase(J6f) Šli spolu Luna svítila jim cestou vyšlá(J6f) V tom slova dívku bodla Přijela si tedy(J6f) Však poz dnes jsi poz holubičko přišla(J6f) mrt Hynek vrouc naposledy(J6f) Když krajinou noc čar chala a spěla(J6f) vše usnulo již dávno zmlknul ve vsi zvonec(J6f) k nádraží zas kráčela tak osa(J6f) a zná hlas k ní volal Konec konec(J5f)

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

290. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve službách železného oře. (Ferdinand Tomek)
  2. Ztroskotáno. (Bohdan Kaminský)
  3. NA SILNICI. (Josef Svatopluk Machar)
  4. POVÍDKA ZE SYCHROVA. (Bohdan Kaminský)
  5. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  6. Jeptišky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Konec saisony. (Josef Svatopluk Machar)
  8. II. SEBEVRAŽDA V KAMENNÉM MLÝNĚ. (Josef Merhaut)
  9. Chorobná láska. (Emanuel z Čenkova)
  10. Dívčí sen. (Julius Alois Koráb)