KARNEVAL.
Nebuďme střízliví, nebuďme suší,
radostí, jásáním naplňme duši,
výskněm’ si vesele na celý svět.
Na smutek času dost, až bradou vzhůru
pohlížet budeme kams do azuru
a bude pokosen nadějí květ.
Vyžijme minutu každičkou do dna,
každá je k rozkoši schopná i vhodná,
v každé se nalezne zářivý svit.
17
Ženy a polibky s poháry vína
řetězem extrémů ať dnešek spíná,
každý vem’ kurážně, co můžeš vzít.
Karneval života dokola bouří,
maškary tancují v puchu a kouři,
neváhej pustit se v divoký rej.
Urvi, co k urvání v radostném smíchu,
oddej se požitkům sladkého hříchu,
všecko když dostaneš, rád všecko dej.
Pryč se vší starostí pro světlou chvíli,
v níž blázen mudrcům do cíle střílí,
by koncept pořádku důkladně zmát’.
Dost času čepici přes uši stáhnout,
dost času po klice hřbitovní sáhnout,
pokud lze srdečně všemu se smát.
Rafije půlnoci daleko dosud,
zatím řiď dovedně každý svůj osud,
hostiny života nevzdej se sám.
Rolničkou zazvoň si, výskni si k tomu,
z rozkoší hellenských nelze jít domů
v truchlivou všednost, bídu a klam.
Bludičky kolem nás tancují polku,
chyť v pasu vášnivě každý svou holku,
jedno, zda vypustíš života dech.
Tanči a výskni si ženo má sladká,
rozkoší cesta je proklatě krátká –
proto mne na ňadrech umříti nech.
18