PÍSEŇ.

Josef Lukavský

Zlato svých vlasů rozestři, jak měkký koberec pro vášní šílený tanec. Hýřit budeme pouze tři: ty, rozkoš, potulný psanec. Duše své něhu rozdýchej, jak vůni rozkvetlých půlnočních, podzimních fial. Všecko své, ženo, dej, ó dej, mně, vrahu, který tě stihal... Síly plameny zažehni a tělo mé, duši, touhy veškeré zapal. V lokty mé žhoucí ulehni, bych slávu života chápal.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1055. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymna Slunci. (Milan Fučík)
  2. ŽEBRÁKOVA ZEMĚ. (František Taufer)
  3. Rukojmí (Rudolf Medek)
  4. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  5. RUDÝMI KVĚTY DIVOCE VYSTEL. (František Sís)
  6. V SOUMRAKU (Rudolf Medek)
  7. Pokrytec. (Milan Fučík)
  8. ZPÍVALY HOŘÍCÍ HVĚZDY. (Otokar Březina)
  9. Bouquety podzimní. (Otto Gulon)
  10. Podzimní večer. (František Taufer)