V. (Le déjeuner sur l’herbe)

Richard Weiner

Teď příro tváří v tvář ve dni jenž stou(Na) všechny smysly se sloučily v zraku(Na) Myšlenky ta a pocity ta(Na) Barvou vidím a slyším(Na) čarou myslím a tím(Na) Světlo je řádem všeho soustavou konem normou(Na) Zde obsaž polosvit listnatých stro(Na) mi průsekem úzkým zřít na kraj(Na) nad nímž se prá teď ocitlo slunce(Na) Slunce nesví moc(Na) Odtud z lesho šera(Na) vidím je nad poměr prudčej zažlout pokud ta(Na) je světlo to svede odrazem ke mně(Na) jakoby zmnožením sytosti barev(Na) kte chci široce rozestřít tady(Na) lost naho la(Na) je tu středem leč aby(Na) nestrhla všechno je třeba sunout ji ze středu v levo(Na) Můj úkol je jas mi dán jej chápu(Na) Nahou tu ženu je ustit třeba(Na) tak aby konturou svou a i barvou(Na) massou svou a i smyslem(Na) byla úhrnem la(Na) Součet však plyne z čísel čísla pak svá k součtu(Na) I třeba mou zeleň mou hněď moji šeď i čerň(Na) do li svésti a odtud zas roznést(Na) Nosiči barev však vším svojím rhytmem(Na) ru rozstup a povznes(Na) mu utřídit v massách(Na) Neboť tak v zákon přejde zříze z místa a doby(Na) Tak stane se těm kteří uvi obraz(Na) domo tady že velela nutnost(Na) tady že v sloučenství běr příz(Na) hmota je je i duše(Na) zře tak jak je vi(Na) zrak v němž jsou všechny smysly zrak kte mys i (Na) Ja žár tu mučí(Na) Jak třeští teď hlava(Na) Zdali smím zdali smím(Na) klásti v chlad svůj kon(Na) všechen svět všechen čin(Na) Přispějte k pomoci dejte své ruce(Na) Ja žár tu mučí(Na) Jak třeští teď hlava(Na) Všechny moje úmysly zda se sesunou v nic(Na) Svo silou jež vedla mukami k písni(Na) kterou jsem vyžil z vlast své hloubky(Na) svo rou jíž zkoumal jsem svoje(Na) jsem jimi podveden v slav svůj den(Na) Ja žár tu mučí(Na) jak třeští teď hlava(Na) Jako borce ob slyším praskot a třesk(Na) Rozbřesklo se jitro Kterak břesk ten jas(Na) v náručí mém zajat přece těz zpí(Na) Jitro na Jitro Kde je svět kde je čas(Na) Kde je blud Kde je stín Krom nás slunce jen zbý(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

125. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘÍRODA A BÁSNÍK. (Zikmund Winter)
  2. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  3. NÁVRAT. (Louis Křikava)
  4. RISPETTI. (Vladimír Frída)
  5. Prolog. (Růžena Jesenská)
  6. Moje roky... (Růžena Jesenská)
  7. NOČNÍ KONTEMPLACE. (Zikmund Winter)
  8. Záhady. (Josef Václav Sládek)
  9. MLHY.*) (Svatopluk Čech)
  10. V CO VĚŘIT? (Jaroslav Vrchlický)