POSLEDNÍ POŘÍZENÍ

POSLEDNÍ POŘÍZENÍ
Neklovej mi játra! Sečkej chvíli! Což mne nepoznáváš, orle bílý? Skoro denně v horách letním časem ustašů jsem sytíval tě masem. – Dvanáct měl jsem kulí v nábojnici. Dvanáct mrtvých leží na silnici. Třináctý byl Bočkaj křivonohý. Ten mne do zad střelil ze zálohy. – Starý druhu! Chop se nábojnice, k bratru Franu zaleť do Breznice! Řekni, že ho prosím, umíraje, aby počíhal si na Bočkaje. 34 Chumáček mých vlasů v tomto šátku odevzdej mé Daně na památku!“ – * Se šátkem a s prázdnou nábojnicí rozletěl se orel ku Breznici. V hospodě tam Frano sklenky tříská. V novém plášti ustašském se blýská. Z kostela tam Bočkaj, všecek záře, krásnou Danu vede od oltáře. 35