VYŠEHRAD.

Vladimír Frída

Táh’ břímě své skrz tmavé vlhké lesy, kde v dáli Vltavy se bělal pás, skrz háje šel, kde v šeru vídal běsy, kol pramenů, kde slýchal najad hlas. Spěl s kořistí svou, jež i mrtva děsí, o závod s větrem, jenž mu vzdouval vlas, by dosáhl co nejrychleji cíle a uzřel Vyšehradu hradby milé. Co vše se mihlo Bivojovi hlavou, když vzpomněl na to místo svaté všem, zřel v myšlenkách tu milou hlavu plavou, jež láskou vládla otcovským těm zdem, jichž matkou byla dobrou, silou, slávou. Pak v duchu toho zřel, jenž varitem svým zlatým budil dávných věků zvěsti, o trudu předků pěl i jejich štěstí. Přes modré hvozdy zvolna přešly věky. Mizely tůně, stinné háje již, rost’ malý základ u stříbrné řeky, té slávy, jež jít k hvězdám měla výš, a z Vyšehradu na vše země vděky zazářil v slunci hasnoucím teď – kříž. Zvon zněl a mocné chorály se pěly, až stráně za vodou se echem chvěly. I boje drápy v skálu tu se vryly a zvířily těch svatých hájů klid, jež nyní krev svých vlastních synů pily, v nichž k obětem se kdysi scházel lid a jež se pnuly staré nad mohyly. Po troskách tvých teď bloudil luny svit a noha chodce se zde zastavila, jenž vzdech’: „Hle, kdysi naše sláva, síla!“ Byls vážným svědkem dějin této země, těch chmurných a též zlatých jejich dob a srdcem vlasti tvoje bylo témě, jíž lesk tvůj žití byl a trosky hrob. I dále chraň svých vnuků příští plémě, je k vítězství veď, zvedni vždycky z mdlob. Vše věky svatým rozechvěl jsi citem, věk náš, ten přišel k tobě – s dynamitem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

788. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V zmítaném lese. (Eliška Krásnohorská)
  2. Francii. (Ladislav Quis)
  3. ROZHOVOR. (Antonín Sova)
  4. NEDĚLNÍ JITRO BENDLA-STRÁNICKÉHO. (Antonín Klášterský)
  5. ŠESTÁ OLYMPIADA (František Serafínský Procházka)
  6. LETNÍ ANDANTE. (Emanuel Čenkov)
  7. Hej, Slované! (Adolf Heyduk)
  8. HRAD RYZMBERSKÝ. (Eliška Krásnohorská)
  9. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  10. NAŠE HRADY. (František Kvapil)