Mše duše.

K. Egor

Vysoko do hor do prostřed lesů(Na) kde neznesvětil přírodu člověk(Na) svou duši svým bohům obětovat chodím(Na) Řeži ji a pytvám(Na) hodím v svých bolestí žhavý plamen(Na) z nějž dým smutku těžce k nebi stoupá(Na) Pak přijdou chvíle slavných mší duše(Na) chvíle opojných citů a závratí a klesání do hlubin(Na) počátků příčin našeho bytí(Na) chvíle stoupání a rozpětí křídel do konců věčnosti(Na) chvíle svijivé a divé nenávisti(Na) chvíle horečných modlení velikých kleteb(Na) strašlivých rouhání sténavých výkřiků a žalob a proseb(Na) a chvíle černých sepjetí šílenství(Na) a cítění hrobů a smrtí(Na) A tenkrát jsem silný v sobě(Na) a tenkrát vždy mohu si říci(Na) to chvíle nejslavnější a nejsvětější(Na) v mém pustém a chudém životě(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

497. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY O MUŽNÉM ŽALU. (Antonín Sova)
  2. ANGELUS (Rudolf Medek)
  3. Lesům. (Emanuel z Čenkova)
  4. Zadřímlý kraj s velkými obzory. (Růžena Jesenská)
  5. O quam suave! (Xaver Dvořák)
  6. V STARÉ KAPLI KLÁŠTERNÍ (Božena Benešová)
  7. VYZVÁNÍ. (František Taufer)
  8. Mluva skály. (Eliška Krásnohorská)
  9. Mori! (Xaver Dvořák)
  10. VELKÝ OKAMŽIK (Rudolf Medek)