Sám.

Bohuslav Květ

O počestný svůj kord na němž lpí ještě(Na) krev lotrů úklady mi strojících(Na) se v zamyšlení opírám Jsem sám(Na) Sám stojím uprostřed blátivého náměstí(Na) plného hukotu maličkých zájmů denních(Na) sám neb není nikoho kdo by mne náhle(Na) přátelským tónem pozdravil a kdo by mne vyrušil(Na) ze strnulého zamyšlení k novému zájmu pro život(Na) podáním bratrsky teplé pravice(Na) Sám stojím Pusto je ňadro mé a tvrdo srdce mé(Na) Jen v chvílích světlejších se ještě vzedme hruď(Na) a srdce zabuší vášnivou touhou po neznámé duši(Na) která by mi vstříc přinesla trochu pochopení(Na) Jen někdy A zase nic Strnulé mlčení(Na) pak zase nastoupí a bouře nenávisti jen(Na) se občas ozývá hlubokým zahřměním(Na)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

742. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Louis Křikava)
  2. OHLASY NEJNOVĚJŠÍ POESIE ČESKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  3. TESKNICE (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Nový rok. (Eliška Krásnohorská)
  5. CASSIUS (Karel Toman)
  6. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  7. NERVOSNÍ PÍSEŇ ROKU 1913. (Viktor Dyk)
  8. Ve chvíli ochablosti. (Karel Nejč)
  9. ZELENÍ SÁM... (Viktor Dyk)
  10. NÁVRAT. (Adolf Červinka)