PÍSEŇ O NÁVRATU DO VLASTI.

Bohuslav Květ

A vím, že přece jednou přijde den, kdy do rodné se země navždy vrátím. Své žaly vichrům divokým dám v plen a pochyb mučivých tíž cestou ztratím... V ňadrech to zpívat bude, klokotat, jak tisíc slavíků by pělo v háji, a líce budou vzruchem štěstí plát jak milencům, když před svatbou již mají... To bude příliš štěstí najednou, že snad ho, Bože, neunesu ani! Tak budu dojat velkou chvílí tou, že do smrti nezapomenu na ni.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

851. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Josef Holý)
  2. Štěstí. (Bohuslav Květ)
  3. MŮJ BOŽE. (Josef Václav Sládek)
  4. Prolog (Stanislav Kostka Neumann)
  5. XXXV. Jdu tak světem, kam se noha (Jaroslav Vrchlický)
  6. XXVIII. Šli mimo lidé – lidé ne – jen žreci (Antonín Macek)
  7. V samotě. (Vojtěch Pakosta)
  8. MEDITACE. (Ladislav Linhart)
  9. IV. (Beneš Grünwald)
  10. Vina. (Jaroslav Vrchlický)