Spleen.

K. Egor

Takové zvláštní přijdou chvíle, kdy nechci žít a nechci mřít... Zármutek důvěrně sedne si ke mně a položí svou krásnou, zemdlenou hlavu na můj klín a dává si hladiti své hedvábné vlasy... Pak vypravuje někdy, jak mnoho již trpěl. Zatím od hor šero táhne, do strun srdce tiše sáhne, tak rozpláče se v lkavé melodii, že nechci žít a nechci mřít... Snem ve snech žiji.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

223. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BÁJ LESA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. II. Když tak sedám samojedin v loubí, (Adolf Heyduk)
  3. V lesy. (Růžena Jesenská)
  4. Až zemru... (Josef Kuchař)
  5. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  6. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  7. Jednou, až v šeru předpeklí (Jiřík Luděk Moravský)
  8. Přelud. (Julius Alois Koráb)
  9. Housle v duši. (Zikmund Winter)
  10. K smrti mi smutno... Ňadra má (Jiřík Luděk Moravský)