Po černém pohřbu.

K. Egor

Nejdříve přece jsem touhy své pohřbil... To byla především zbytečná přítěž! – ...Ještě jsem plakal, když odešly poslední sny a nechaly portály otevřené prázdných již síní... Sněhy svítily modře do klidu mé celly, syčící ticho sedlo zas v šedivé kouty, a zpívalo známou, monotonní melodii... Mozkem mi táhla vzpomínka černého pohřbu, mrtvých tužeb pohřbu chudého, bez kněze a zpěvu, bez hudby a světel; a za truhlou kráčel jsem jediný já. – Kolem, z povzdálečí, křičely výsměchy Vzpomínek – jásajících nepřátel. Bolest divoká stiskla náhle mou duši. Vzpomínky! – Ty zbyly mi dosud! : – Ty vyčítaj’ zákeřně Vinu! Přede mnou tančí a v tam-tam bijí! – Skočil jsem po nich. Krev zuřila Pomstou v mých žilách! Strh’ jsem Je k zemi a radostně škrtil. ...Ale bylo to marno!... Když myslel jsem, že vítězná vražda skončena již, když v lože jsem uleh’, vstaly zas tajně, v loži mne přepadly, tisíci žhavými jehlami probodaly mozek, probodaly duši!! ...Svíjím se a zoufale křičím... ...A odnikud pomoc!... Snad zahynu mukami hrůzy a děsu, snad zahynu strašlivým dědictvím zapadlých předků.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1091. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Údolí nového království. (Antonín Sova)
  2. Rád mám mrtvá těla. (František Sís)
  3. TVÁŘÍ V TVÁŘ (Josef Holý)
  4. ŽEBRÁKOVA ZEMĚ. (František Taufer)
  5. Tichá bolest. (Otokar Březina)
  6. Výkřik ze tmy. (Milan Fučík)
  7. AGONIE (Karel Hugo Hilar)
  8. RUKA. (Antonín Sova)
  9. BALLADA O SMRTI. (Růžena Jesenská)
  10. BALLADA. (Růžena Jesenská)