SKLESLÝ GENIJ.

František Rybář

Do větrů divokých vrhám své hněvy(Na) jak výboje napjatých pólů(Na) Čas jako mramor Odvětit neví(Na) a slíbit mi moji aureolu(Na) Svých svalů sílu jsem obětoval(Na) a úsilím přepjal své nervy(Na) Jen málo již zbylo pro nejhorší chvíli jsem schoval(Na) své energie prudké a odvážné vervy(Na) Jen tolik zbylo bych svědomím mohl třásti(Na) s idejí neplodnou v hrob tělo schýlím(Na) Zhrdání ducha hněv svůj zanechám vlasti(Na) jež hrob můj zatěžká krásným mramorem bílým(Na)

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

136. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Krise. (Viktor Dyk)
  2. VZKŘÍŠENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. None (Stanislav Mráz)
  4. Fine. (František Švejda)
  5. ZLÝ VÍTR (Viktor Dyk)
  6. Epistola. (Augustin Eugen Mužík)
  7. SURSUM. (František Rybář)
  8. Omšelý kámen do vody pad (Josef Holý)
  9. NA ZŘÍCENINÁCH KALLMÜNZU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. CHAOS. (Jaroslav Vrchlický)