V podzimních náladách rudých rašelinišť Modersohnových(Na)
v těch pohádkových náladách princezniček Vogelerových(Na)
šly duše společnou cestou k cisternám Krásy a Dobra(Na)
Řek jsem ti ženo Tvé rty sesmutněly úsměvem tragickým(Na)
vyprávěla jsi smutnou zvěst o našem nemožném štěstí(Na)
nemožném neuvěřitelném ó marné vzpomínání(Na)
Tiše tichounce řádil podzim v stromech i lidech(Na)
Dnes vím tenkrát jsem miloval něco nesmírně křehkého(Na)
v duši jsem choval to domlouval sladce hajej a nynej(Na)
Hajej a nynej Nevěřil jsem smutné tvé pohádce(Na)
o našem nemožném štěstí když štěstí přec číhalo na mne(Na)
Jen modrým dětským očím jsem věřil Ach proč ty mi zhasly(Na)
Pak vzpomínám jen že vyteklo mnoho překrásné krve(Na)
unylé princezničky že vegetovaly bujně v červených půdách(Na)
princové že se nechtěli spokojit hlazením vlásků(Na)
Hrozivé podoby na sebe brali čtyři Worpswedští(Na)
na smutnou pověst o nemožném štěstí hvízdal jsem pamflet(Na)
v hraběcí zahradě stromy již dávno trčely nahé(Na)
Nebylo tehdy možno již říkat hajej a nynej(Na)
Zlí lidé přišli a brutalně duši srazili k zemi(Na)
křehounkou hračku(Na)
Krásná krev rudá bouřila v čelo(Na)
Tak žijí vzpomínky nejasné na čtyři lidi z Worpswede(Na)
Přes všechno lijí se překrásné rudé proudy mé krve(Na)
Princezno princezničko má ach proč jste se zapomněla(Na)