SMRT.
Noc vánoční. Bůh nocí kráčí
jen jednou za celičký rok,
tu potká smrt a jí se táže:
„Kam šine Tvůj se dneska krok?
Přec svatá noc! – Vše klidně dřímá,
jenom Ty bloudíš stále jen,
proč nedopřeješ ani dneska
všem lidem spáti klidu sen?
Vždyť každý aspoň jednou za čas
si odpočine z práce své –
rci, kam se teď tvá noha šine,
co k práci Tebe dneska zve?“
19
Smrt:
„Jak obyčej. – Já neznám klidu,
mám tichý krok a hlásek vlídný,
milenkou většiny jsem lidu,
vždyť kácím jen ten život bídný!“
20