V LESE.

Julius Brabec

V LESE.
Ó jak jsem znovu pookřál, když v hloubi lesa sám jsem stál a v duchu viděl nymphí zjev, nad sebou slyšel ptačí zpěv. Ó věčný, věčný za úděl bych v lesů hloubi pobyt chtěl; ve stínu lesů dlíti sám, unášen k nebes výšinám, by sladký uspával mne vánek, bych sladce spal zde žití spánek pohroužen v sny; a v slední den byl Musou k hvězdám unesen. 28