DO PAMÁTNÍKU.
1. Když seznal jsem přítele.
Svět jest hrobem v máji,
zevně krásné kvítí, –
však když hlédneš blíže,
hnus a klam jest zříti.
Přátelé jsou zmije,
masku zevně mají,
pod níž klam a podlost
skryty chovávají.
17
2. Štěstí.
Co štěstí? – Motýl těkavý,
jenž zabloudí k nám jen –
jenž na krátko se zastaví
a mizí jako sen...
A zase letí dál a dál,
tu sedne, mizí v dáli,
jak by jej mocný vichr hnal
přes pole, luky, skály.
18