Čarovná hvězda.
(Jaroslavu Vrchlickému.)
Nám hvězda jasná na obzoru svítí,
ji zřídka kdy lze na obzoru zřít,
toť Musa Tvá – ji věnčí slávy kvítí,
a Tobě, mistře, z laurů věnec svit.
Ó hvězdo čárná! V svět ty záříš dálný.
Tebe zřít zřídka, občas, za sto let,
Tobě se koří, mistře geniální,
hluboce vlast i celý dálný svět!
19