XXXII. Vida poupata růžové

Vincenc Furch

Vida poupata růžové Na trní vysázené, Mním, že to na kůlech vězí Hlavy panen sražené. Znějí mi divné pohádky O krásných Odaliskách – S přeloženýma nohama, Mezi nimi sedí šach. Slyš! – – otrokyně haremu Bouří proti pánu svému – Roste mstící jeho hněv – – Teče sťatých dívek krev.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

691. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní elegie. (Emanuel Miřiovský)
  2. Do ciziny. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  3. Mezi květy. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. Slunko zalilo krvavým závojem hory, (Josef Holý)
  5. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  6. Ty’s mně byla milá melodie (Jan Neruda)
  7. Jako vždycky šel jsem ze hřbitova... (Adolf Heyduk)
  8. SOUMRAK. (Zdeněk Krušina)
  9. Písni. (Adolf Brabec)
  10. Křepelka. (Matěj Havelka)