Slunko zalilo krvavým závojem hory,

Josef Holý

Slunko zalilo krvavým závojem hory, dav stál tu u sochy a modlil se. Druh nezřel druha, boháč chuďasa a větřík svorně vlasy pohrával; hle! hlava sochy teď se zachvěla! Já ruku našel teplou vedle mne, z ní oheň ssál, a chorál mocně pěl a dozněl, ručku vymkla z mé, já viděl nachem růže s líčka plát – Ni slůvko nevyplulo se rtů nám. Teď šumot byl a davu vlnění; já ještě hled jsem zachyt’ poslední, tak tklivý, bolestný a zmizela, jak kvítko, vichr když je uchvátí. A umíráčkem znělo klekání.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

281. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do ciziny. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  2. 8. V noci bloudil jsem, (Václav Bolemír Nebeský)
  3. Na hřbitově. (Adolf Heyduk)
  4. U STARÝCH VRB. (Vítězslav Hálek)
  5. NALADĚNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. POHÁDKA (Alfons Breska)
  7. Jako vždycky šel jsem ze hřbitova... (Adolf Heyduk)
  8. Nepřišla dnes – chvím se bolným steskem – (Josef Holý)
  9. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  10. Podzim. (Siegfried Kapper)