U STARÝCH VRB.

Vítězslav Hálek

Zakývly šedé vrby v klid a měsíc ostříbřil jim hlavy; z vesničky vyšel mladý hoch a v pláč vypuknul usedavý. „Tě zejtra vedou k oltáři, a já ti mám ukrátit cestu“ – vzal struny, šmytcem hladil je a hledal píseň pro nevěstu. A hledal, až ji vynašel, až vdechl v ni svůj život celý – ten život jako horký stesk, ač bez tepla, tak osamělý. A když tu píseň uslyšel, v niž celý jeho život vytek’, tu zachvěl se a zajásal a vydech’ v ni života zbytek. Zamyslily se vrby v klid, a když se k ránu rozednilo, zamyslila se nevěsta – a přec to všecko pravda bylo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

249. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do ciziny. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  2. PERSPEKTIVA. (Kamil Berdych)
  3. SETKÁNÍ. (Karel Babánek)
  4. BLÁHOVÁ PÍSEŇ. (Jan Červenka)
  5. ŽIVÝM I MRTVÝM. (Antonín Klášterský)
  6. Slunko zalilo krvavým závojem hory, (Josef Holý)
  7. V ŠERU. (Bohdan Kaminský)
  8. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  9. ADVENT. (Karel Toman)
  10. Budoucno. (Albína Dvořáková-Mráčková)