Podzim.

Siegfried Kapper

Lípa se smutně tahem větru kloní, Chvějíc se, jako by se modlit chtěla, Po lese vír se v žlutém listí honí A kaple stojí sirá osamělá. Hle, na oltáři věnce dávno zvadlé! Pavouk v nich rozstřel tkaniny své duté; I klekadlo hle, zbořené a spadlé, Bodláčí, trní bujní z něho žluté. Kde poutník ondy, v ústech zbožná slova, Toužebně klečel v hluboké pokoře; Tam truchliv sedí prorok, šedá sova. Zdaž věští – že již svého zbaven hoře? Po stěnách hustý mech, na prahu tráva, Ve vížce to cinká při větru vání; Kostelník lesů, vír podzimní vstává A stará léta ke hrobu sezvání. Však barvínek, hle! polokleslé rumy Opřádá věčně ramenama svýma, Jak nadějná nám v době žalné dumy Myšlénka srdce útěchou objímá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

527. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA HŘBITOVĚ KEREPEŠSKÉM. (Irma Geisslová)
  2. Varhany. (Sigismund Bouška)
  3. Podzimní elegie. (Emanuel Miřiovský)
  4. Jako vždycky šel jsem ze hřbitova... (Adolf Heyduk)
  5. NALADĚNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Slunko zalilo krvavým závojem hory, (Josef Holý)
  7. Do ciziny. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. 17. Ó hudbo lesa čarovná, (Vojtěch Pakosta)
  9. Komnaty nádherné... (Julius Alois Koráb)
  10. Mezi květy. (Hanuš Věnceslav Tůma)