Mezi námi skála vstává,

Jiřík Luděk Moravský

Mezi námi skála vstává, vstává – roste – tělem studí. Pod ní mnoho usínává, co juž nikdo neprobudí... Vadnou květy bouří sbité... Není vám jich trochu líto? Bože – Bože – přece víte, zcela že nás odcizí to!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

598. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  2. Letí divá vichřice, (Rudolf Mayer)
  3. Na košíku v pokoji... (Antonín Klášterský)
  4. JINOVATKA. (Ferdinand Tomek)
  5. Z polí se to temně kouří. (Viktor Dyk)
  6. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  7. Doma nejlíp! (Alois Škampa)
  8. Na saních. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Mé srdce stiš se. (Ervín Špindler)
  10. ZA MLADOSTÍ. (Josef František Karas)