BALLADA O STARÉM KRÁLI.

Karel Dewetter

BALLADA O STARÉM KRÁLI.
Byl jednou v zemi dálné král starý, bílý kmet – měl zraky slzou kalné a v srdci plno běd. 26 Ten dlouhou toužil dobu po dívce plné vnad, jež dovedla by k hrobu jej věrně milovat. Tak toužil v zadumání a marně v taji lkal – dost děv zřel v usmívání, však každé úsměv lhal. A jednou v stíny háje zabloudil v jara čas – – tam dívku zřel jak z báje, tak mladou, plnou krás. A sladce králi děla: – Chci vždy tě ráda mít! – Jas krásný v zraku měla – král musil uvěřit. A rety její palné již klesly v jeho ret – – a neměl zraky víc kalné a v srdci – míru květ..květ... 27