Má země rodná již po třetí věk

Karel Dewetter

Má země rodná již po třetí věk Má země rodná již po třetí věk
 v otroctví úpěla klatém – tam bědných tyranů šlapal vztek po otců právu svatém – tam brázda jen hořký rodila chléb a trpce dozrával hrozen – – jak její žula já vzdornou měl leb – já v Kalicha kraji byl zrozen; kde svobody květ pohřben byl ve troskách staré slávy, kde každý kámen hovořil o křivdách, o bezpráví – kde dědů slzou tajenou pramének svítil v mechu a lesů chvojí zelenou táh ohlas dávných vzdechů. – Ó, každá hrouda země té rděla se, krví syta a o vině hlásala staleté, jež dosud nebyla smyta... Kde radost jen řídký vcházela host pod krovy chmurně ztmělé – v tom kraji drahém já žil a rost’ svým srdcem patře mu cele – 3 Tam snil jsem sny zlaté dětských let a prožil jara svá mladá – tam vzpučel v srdci mém růže květ, jenž nikdy neuvadá... Tam v potu tváři za pluhem já kráčel tvrdou líchou, potají živě v srdci svém dnů lepších naději tichou: že zlatý se mi zvedne klas ze země utýrané, že jednou uslyšíš můj hlas a soudit přijdeš, Pane! * 4
Básně v knize Česká píseň:
  1. báseň bez názvu
  2. I.
  3. Má země rodná již po třetí věk
  4. II.   Jaký to přízrak strašlivý
  5. III.   Mně tyran vtisk’ v ruku smrtící zbraň –
  6. IV.   Je pozdní máj, kraj jeden květ – –
  7. V.   Nikdy tě, hochu, nezradím,
  8. VI.   Barbaři pyšní polem jdou,
  9. VII.
  10. Noc bezehvězdná – – V dálce tmou
  11. VIII.   Tam za hory mé touhy plynou,
  12. IX.   Rozkvetla růže nad souvratí –
  13. X.   Tyrana svého zradil jsem
  14. XI.
  15. Chrpový baret nad skrání,
  16. XII.
  17. Na krví zvlhlé pláni
  18. XIII.   Zlomeny meče barbarů,
  19. XIV.   V zemi cizí, bratři, tiše spěte –
  20. XV.   Vrací se milý, vrací se z boje – –
  21. XVI.
  22. Buď pozdravena otců země,