XIV.   V zemi cizí, bratři, tiše spěte –

Karel Dewetter

XIV.

V zemi cizí, bratři, tiše spěte –
V zemi cizí, bratři, tiše spěte –
nad vašimi hroby růže kvete...
Do krvava růže pozardělá, jak by z vašich srdcí vypučela. Ze lvích srdcí, v jejichž burném tepu svištíval kdys ohlas starých cepů. Z vroucích srdcí, v jejichž slavném tluku domoviny zpěv zněl v čarozvuku – – Z věrných srdcí, jež až ku posledu nesla v sobě rodné země bědu. Hrdě bělorudým pod praporem cizáku vstříc dávným hřměla vzdorem – Zvonem zlatým do všech úhlů bila, jako štít se k ráně nastavila – Mrtva jsou teď – kulí provrtána – – Nezabolí víc jich žádná rána. Pod zemí se prach jich rozpadává – Jitřenka, co na blankytu vstává... 23 Nové ráno hroby vaše zlatí – – Krásně se vám, měkce bude spáti. Nad hlavou vám rudá růže kvete – V zemi cizí, bratři, tiše spěte. * 24