IV. Již růže pučí, skřivan hlaholí,

Irma Geisslová

Již růže pučí, skřivan hlaholí, vzduch fialkově počal z hájů vát, již sedmikrásky klíčí pod sněhem – v tom jásotu, i Ty – věř – máš se smát a pět a hrát. – Je komponistkou velkou příroda a k účasti svět celý umí zvát, v těch ptačích koncertech zní lahoda, a síla hřmí, kdy počnou lvové řvát, Ty bez výkřiku v nich se budeš smát, a budeš hrát. Ty víš, že soulad tmel je života, že v písních lze mu rajskou vnadou plát, i když se blíží bouř, jež hukotá, i štěstí kvete-li, v němž zrak se bude smát, tak budeš hrát. O hraj! Tou písní čarovnou, již láskyplná hruď jen může dát a smířit hádku protiv nerovnou, sten umlčíš, Ty v něm se budeš smát, kdy budeš hrát!

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

324. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 57. Ze sněhu bílé záclony, (Josef Kuchař)
  2. POHÁDKA PORCELÁNOVÉ FIGURKY (Antonín Klášterský)
  3. POŠLAPANÉ RŮŽE. (Antonín Klášterský)
  4. Causerie. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Návštěva (Karel Leger)
  6. IX. * * * (Josef Svatopluk Machar)
  7. 52. Netřeba jen jaro chválit – (Josef Uhlíř)
  8. První kapitola. (Josef František Karas)
  9. Popeleční středa. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VĚNOVÁNÍ MÉMU MILÉMU ŠAŠKOVI. (Karel Dostál-Lutinov)