ROMANTIKŮV PODZIM

Božena Benešová

Ještě žhne srpnový plamen ve větvích teplých i ráno, kůra ještě je živá i ruka má na ní. A přece: nad marnost marnost krve i mízy! Jak mdlobné byly tu květy, jak bolestně bledé jich zrání. Kde zavolá kraj, k němuž bych toužil: chci domů? Neštěstí? Úskok? Či osud? Koho z nich obvinit, koho? Aby tak netekly slzy na zjízvenou kůru, aby tak nepálil výkřik ve stlačené hrudi a vášnivé gesto v bezmocné ruce. Koho? Ó tesknoto podzimního stromu pod nebem, kde nechtěl a nesměl a nemohl vzrůsti. Kůra ještě je živá i ruka má na ní, pro nikoho, pro nic, co mírné vládne tu, zdejší. Mé květy byly pláčem do marné svěžesti ranní, mé plody jsou hořkostí večerem nedosycenou, až spadnou, jedem budou, ne chlebem. Pohřbi mne, země, kde jsi nejčernější!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

70. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  2. OD TÉ DOBY (Josef Holý)
  3. RANNÍ KOUT (Antonín Sova)
  4. 1.   Ve spadalé listí jsi hodila růži, (Stanislav Kostka Neumann)
  5. ELEGIE (Jan Opolský)
  6. DOJEM (Viktor Dyk)
  7. Píseň. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. PÍSEŇ. (Božena Benešová)
  9. JITRO. (Antonín Sova)
  10. První den podzimní. (Josef Svatopluk Machar)