Herodiána.

Adolf Heyduk

Tvých očí lesk tak srdce jal, jak kdyby meč mi v ňadra ťal, ba jakoby mi srubnul hlavu; vždyť bezhlav chodím tam a sem a zdám se býti strašidlem svých lichotníků v zlatém davu. Tvých očí žár tak v hruď mi pad', jak blesku okřídlený had, jak divý oheň, vše jenž ničí, já cítím, kterak v žilách mých plá ve všech krve krůpějích a mozek zžehá mi a syčí. Jak zbavit se těch děsných muk? Co veselí, co číší zvuk? to nemírní mých duše hněvů, jen při ohlasu zlatých strun. jak Saul, jenž o svůj bál se trůn, klid záři z tanců tvých a zpěvů. Ó tancuj, zpívej zas a zas, či nedbáš mojí hlavy as, chceš jinam? Nuže staň se chvatem vždyť šílenstvím jsem pro tě jat!.. A hlavu prorokovu kat v síň nesl na talíři zlatém.

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

25. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMRT. (Jaroslav Vrchlický)
  2. MŮJ ŽALM. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. DRAMA. (Karel Toman)
  4. KAIN NAD POUŠTÍ (Jiří Mahen)
  5. Apostrofa. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Kdo spáse lidstva chtí. (Adolf Heyduk)
  7. Ohlas žalmu 140. (Karel Jaromír Erben)
  8. Mračno. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  9. Duma za červánků. (Adolf Heyduk)
  10. Na polích bělohorských. (Adolf Heyduk)