Na polích bělohorských.

Adolf Heyduk

Sen zanesl mě k Bílé hoře na mlhovitých perutích, i viděl jsem, jak rolník oře v prsť černou množství brázd a ryh. A v brázd a ryh těch hlubokosti, jak ostrý pluh je vyoral, zřel mečem raněné jsem kosti, a lebku do ruky jsem vzal. „Čí bylas před dávnými časy,“ jak Hamlet rozechvěn jsem děl, „zda, kdo tě v žití nosil, asi meč za věc svatou povznášel? Či patřila jsi komu z lidu, již přišli těžit z hrozných dnův, a slzy množily a bídu, a vraždili? Proč mlčíš? Mluv!“ Však nehlesla, leč mně se zdálo, jak dutinou jí vítr spěl, že mrtvé oko náhle vzplálo, a z úst jakoby povzdech zněl: „Nic nevím, nech mne v brázdách tlíti; zkad vzals mne, uložit mne spěš, chci klidu sobě dotoužiti, jak každý tvor a ty snad též. Mé oči, okénka jsou lodi, z nichž na utichlý bouře ruch, jež lvice zhouby v moři rodí, zří plavcův skonejšený duch. Vše trpké žití pobloudění je odpykáno tisíckrát, však u vás posud klidu není, či budete se věčně rvát?“ Já zachvěl se, má ruka vadla, kýs podivný mne pojal strach, a lebka na kamení padla a v šedý rozpadla se prach. Jat v duši procitnul jsem v šeru( kraj zastírala spousta mlh, v tvář vál mi vítr od severu, a vlažnou rosou zrak mi vlh’.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

saul, izraelský, samuel, mojžíš, faraon, david, faraón, egypťan, nil, jahve

151. báseň z celkových 261

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAD PROPASTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Apostrofa smutku...! (Vilém Bitnar)
  3. NEPOKOJNÁ NOC (Viktor Dyk)
  4. KAIN NAD POUŠTÍ (Jiří Mahen)
  5. Trapný sen. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Šalamoun. (Adolf Heyduk)
  7. Mračno. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  8. Herodiána. (Adolf Heyduk)
  9. KRÁSNÝ SEN. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jako vichr palné Sahary, (Jan Neruda)