Žebračka.

Adolf Heyduk

Žebračka krásná u Rialta stojí a malou ruku natahuje svoji. „Carita!“ volá s slzou v modrém oku a cizích pánů zastavuje v kroku. Hebounký vlas, jenž snědou tvář jí kreje, ten damaškem se temně hnědým skvěje, a čarodějně z uplakaných tváří to oko ohněm divých tužeb září. Ti plní, krásní, rubínoví rtové ti políbení povždy kryjí nové, a postava ta stepilá se sklání jak k vášnivému muže objímání. Ach děvče, děvče, žel mi tebe, drahá, i tebe v síť snad pojme hanba nahá, a divý žár, jenž nezná žádné hráze, i tebe, žel, i tebe svede k zkáze. Znám život, znám – to poklad srdce mého, že z toho žití všeho vjímá, všeho že život lidstva věrně se v ně stele, a píseň z toho jest mé žití celé. Tvůj celý zjev – on věští mně to, věští, že v kalu lidstva bude tvoje štěstí, a pak – a pak že budeš opuštěna co znesvěcená perla, lidstva žena. Pak čas a život krásu tvoji schvátí, ty zanikneš a svět ti bude láti, a jestli někdo pomní na tě znova, pak jest to dumná píseň poetova.

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

792. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Malý román. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Se Svaté Hory (Xaver Dvořák)
  3. OTROKYNĚ.*) (Svatopluk Čech)
  4. JEPTIŠKA (Jan Neruda)
  5. Křivka. (Adolf Heyduk)
  6. Non possumus. (Xaver Dvořák)
  7. VDOVA FIDA (Antonín Klášterský)
  8. VYŠLA LUNA (Jan Opolský)
  9. V. Slzy Medusy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. IX. Červánky. (František Táborský)