Kvítí a oči.

Adolf Heyduk

Zelená se žito od vrchu až k zemi, ani jedna chrpa mezi klásky všemi. Ani jedna chrpa, to rozmilé kvítí, jež se jako oči mé panenky svítí. Nebo se to kvítí ukrývá v tom žitě, jako ty dvě oči v slzích na úsvitě. Tak jako ty oči v slzičkách se krejí, když se v dlouhých nocích ze sna probouzejí.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

76. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLII. Černá pole (Adolf Heyduk)
  2. Červen. (Adolf Heyduk)
  3. Na poli. (Josef Václav Sládek)
  4. None (František Serafínský Procházka)
  5. XIII. Žitné pole, žitné pole, (Vítězslav Hálek)
  6. KVETOUCÍ POLE. (František Serafínský Procházka)
  7. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  8. Luh. (Antonín Sova)
  9. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  10. TRÁVA. ( H. Uden)