XII. Ba žití mé tak divoké,

Adolf Heyduk

Ba žití mé tak divoké, jak v bouři moře hluboké, jak s mořem tím by splývalo a bouře jeho zpívalo. A činnosť přec tak mělká je, jak hloupých tužeb výboje; má mysl spousta rozvalin, a zem má – rodné matky klín.

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

165. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z MOŘE. (Otakar Mokrý)
  2. V zemi, jež moře má, slunce a révu, ( H. Uden)
  3. NA KRAKOVCI (Jaroslav Vrchlický)
  4. POUŤ KOSTNICÍ. (Otakar Mokrý)
  5. Bez hovoru. (Adolf Heyduk)
  6. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)
  7. RODNÉMU JIHU. (Otakar Mokrý)
  8. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  9. Mé sny. (Svatopluk Čech)
  10. Za bouřky. (Emanuel Miřiovský)